Hračky našich prarodičů

Snad každý se v životě setkal s Ladovými obrázky, plnými života, se spoustou rozličných postav a krásnou atmosférou (ani obrázek hospodské rvačky nepůsobí nepříjemně). Na některých z nich jste si možná všimli chlapce s bičíkem v ruce a před ním na zemi předmětu, který vypadá jako kužel obrácený špičkou dolů. Kdyby se obrázek mohl dát do pohybu, kužel by se točil a chlapec by jeho otáčky udržoval občasným umným šlehnutím bičíku po jeho obvodu. Vy jako pozorovatelé byste byli svědky toho, jak se roztáčí káča, jak se zmíněný kužel hezky česky nazývá. Předchůdcem káči je čamrda, původně název pro knoflík, jistě jste nejen zaslechli, ale i použili přirovnání „točí se jako čamrda“. Příbuzným káči je vlček, který se roztáčí prsty ruky a je menší. Moderní doba na tyto hračky nezapomněla, k mání jsou inovované, jejichž otáčení provázejí světelné nebo akustické efekty.

Pravděpodobně více zapomenuté je odpalování špačků. Možná i proto, že tato zábava poněkud ohrožovala celistvost oken v okolí. O co jde? Samotný špaček je dřevěný kolík na obou koncích zašpičatělý, asi jako kdybyste velkým ořezávátkem upravili několik centimetrů tlustou kratší tužku na obou jejích koncích. Pak potřebujete vyhloubit důlek. Stejný jako pro hraní kuliček, tak abyste přes jeho hranu šikmo položili špačka tak, že polovina je v důlku a polovina venku. Špaček je připravený a čeká na ránu. Vlastně dvě rány. K tomu potřebujete pálku, nemusí být nijak sofistikovaná, stačí obyčejná silnější lať, kterou jste schopni se rozmáchnout.

První úder vedete na šikmo trčící špičku špačka. Je-li veden správně, špaček téměř kolmo nadskočí, přičemž rotuje. Vzápětí přichází druhý úder, kterým již nasměrujete let špačka do požadovaného směru. Chce to trochu cviku, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nácvik netrvá dlouho a špaček pak létá velmi hezky a daleko, samozřejmě podle intenzity druhého úderu, kterým ho vyšlete k nebi. Balistikou poučení odpalovači se jistě budou snažit vyslat ho po dráze ideálně se blížící úhlu čtyřiceti pěti stupňů.

I v dnešní době mohou být hry, kterými se v dětství bavili naši předkové dobrou alternativou k vysedávání před monitorem počítače. Vyzkoušejte a uvidíte.